Co si počnu?

Mám problém: se stavbou nového domečku se nejspíš začne už příští jaro. Jako je to super! ALE! Už jsem se smířila s tím, že se napřed budeme muset rok dva prosekávat byrokratickým pralesem, jenže on by to měl vyřešit Davidův známý. Jenže co s tím? Můj plán počítal s odjezdem z Anglie v létě 2023, ne na jaře 2022…

Nemám ráda změnu plánů, když je neměním sama od sebe. Ale líbí se mi představa, že se další zimu budu vyhřívat ve svém bytě u krbu. Co si ale počnu s penězi?

Trochu jsem o tom přemýšlela a zjišťovala si informace. Ačkoli mi Jirka řekl, že pro získání statusu usedlíka nemusím pobývat v Anglii minimálně 6 měsíců v roce, bohužel se mýlil. Je to tak. Takže jsem vymyslela, že pokud začneme stavět v dubnu 2022 (dřív určitě ne), zůstanu v Anglii minimálně do června, spíše do července. To mi dá 6 měsíců v roce 2022. K podzimu bude dům postavený – a dál?

Buď budu ignorovat, že na mém pozemku stojí nádherný nový dům a nechám 6 měsíců v roce 2023 chátrat můj byt. To je šílená představa, ale zároveň nejrozumnější. Koneckonců jde o posledních 6 měsíců, které mě budou dělit od statusu usedlíka, který mi umožní nejet do Anglie celých 5 let a neztratit možnost tam pracovat.

Nebo zvítězí pocity, já se na celou Anglii vykašlu a pojedu tam jen 2* na dva měsíce v roce 2023 a 2024, přesněji na listopad a prosinec, kdy na kamionu platí nejvíc. Tím pádem bych v roce 2025 přišla o možnost odjíždět do UK za prací. Teď to sice neplánuju, ale co když někdy budu potřebovat rychlé prachy?

První možnost zní tedy rozuměji, i když jeden problém mají obě cesty společné: kde budu bydlet? Berme jako fakt, že v červenci 2022 odjedu do Čech a do Anglie se vrátím nejdříve v lednu 2023 v případě první možnosti (nemohla bych si nechat ujít první Vánoce v novém domě!). Pakliže nebudu Kamilovi oněch 5 měsíců, co budu v ČR, platit nájem, najde do mého pokoje někoho jiného. Ale platit mu nájem by znamenalo zbůhdarma vyhodit z peněženky kolem 1 300 liber. Což je v době, kdy se mi hodí každá koruna, krajně nerozumné. Zároveň jsem ale na Kamila zvyklá a nové prostředí by mě stresovalo, nemluvě o tom, kdo by si mě vzal k sobě jen na půl roku. Kdo ví, co by ti lidé byli zač…

Nebo bych mohla trempovat (spát přes týden v kamionu) a přes víkend být na hotelu. I to mně napadlo. Jenže kde bych se sprchovala? A co jídlo? Potom dostanu krámy a bude to hodně nechutné.

Existuje ještě jedna možnost, která počítá s obrovským sebezapřením: zůstat v Anglii až do léta 2023. Zachovat si práci, jen odletět na měsíc do dovolenou, až bude dům dostavený – pomoct se zařizováním, možná si zařídit vlastní byt, ale to spíš ne. Potom se vrátit, odjet do Čech jen na chvíli na Vánoce, a natvrdo odjet z UK v červenci 2023, což mi dá 6 měsíců. Potom bych se musela jen ukázat v Anglii kolem Vánoc, to bych se možná s Kamilem domluvila na pár týdnech přespání, kdy bych si vydělala ještě nějaké peníze na kamionu a zažádala si o settled status. Je to sakra rozumné. Ale ten pocit, že v Česku stojí krásný nový dům, ve kterém nejsem…!

Prostě by bylo nejlepší, kdyby se dům začal stavět až na jaře 2023.

Třeba existuje řešení, které mě nenapadlo. Jsem toho teď plná, takže třeba až získám odstup, něco vymyslím. Nyní mi však jedna možnost přijde horší než druhá, nemůžu si pomoct. Kdybych nechtěla investiční nemovitost, měla bych jednodušší rozhodování. Nepotřebovala bych tolik peněz a asi bych se na Anglii vykašlala, ale takhle…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *