Tohle jsem já

Tak mě tu máte.

Jmenuji se Vendula, narodila jsem se v roce 1995 a jsem vodnář. Charakteristika tohoto znamení na mě až děsivě přesně sedí. Když jsem si ji prvně četla, napadlo mě, jestli jsem nesloužila jako předloha.

Mám spoustu nápadů, které ale mnohdy nedotáhnu do konce, několik opravdu silných zálib a dost nekonvenční plány do budoucna, jimž dominuje svoboda.

Při přemýšlení, jak pojmout tento krátký medailon, mi na mysli vytanula část sloky z písničky, která bývala hitem:

Nežít snadně podle cizích návodů,

den za dnem na pochodu k důchodu.

Xindl X, Na vodě

Tahle stránka neobsahuje žádný návod, jak si založit internetový obchod a vydělávat desetitisíce denně, zatímco cestujete a užíváte si života. Naopak může být plná slepých uliček a zklamání. Popisuje totiž cestu, je portfoliem života, jakousi kronikou ženy, která nechce a ani nemůže „žít podle cizích návodů“.

Vytvořila jsem ji jak pro sebe jako ohlédnutí za minulostí, jakýsi deníček, tak i pro ostatní lidi, zejména pro ty z vás, kteří nechtějí strávit celý život prací pro někoho jiného. Život je jen náš a co s ním uděláme, závisí pouze na nás samotných. Existují hranice, buď reálné nebo ty v naší mysli – jedna část lidí věnuje veškeré úsilí jejich zachování a obhajování a druhá skupina jejich ničení. Jak prožijeme svůj život, je na každém z nás, proto zde netvrdím, že je moje cesta lepší než jiné. Možná se ale najdou tací, kteří zde načerpají inspiraci nebo se poučí z mých chyb, aby je nemuseli opakovat.

Stránku jsem rozdělila podle okruhu mých zájmů. Ráda cestuji a poznávám nové věci, zejména mě lákají vzdálené kultury, ale naučné články o zemích, které jsem procestovala, tu nenajdete. Místo nich tu objevíte zážitky nebo zajímavé poznatky, které mě samotnou překvapily. Například že se dá ujít 1000 km v žabkách, že i japonští mistři mají své úchylky, a pokud se předávkujete hašišem v jogurtu, dovíte se o svých minulých životech.

Dále zde najdete můj deník, jenž sestává ze dvou hlavních kategorií: tou první je Anglie, která představuje důležitou a poměrně dlouhou etapu mého života. Nepatří do cestování, neboť ji beru jako svůj druhý domov a nejezdím tam kvůli objevování nových míst, nýbrž za výdělkem. V Anglii jsem hodně dospěla, změnila spoustu plánů, naučila se mnoho věcí a poznala fajn lidi. Právě proto, a protože zážitků z této země je opravdu mnoho, jsem vyčlenila Anglii speciální podkategorii. Rozhodně ji neopomeňte prozkoumat, abyste se dozvěděli, jak probíhá práce v anglickém skladu, jak ušetřit na daních, ale i co nového jsem ochutnala a jak se stalo, že padesátikilová slečinka začala řídit kamion.

Ve druhé části deníku objevíte vše ostatní, co mi z nějakého důvodu připadalo podstatné napsat, což je dost individuální. Může to být chvalozpěv o českém lese (protože v Anglii není příroda a já přírodu miluju), úvaha nad možnostmi výdělku, postup rekonstrukce domu, koupě auta nebo třeba pořízení psa. Co byste si vy napsali do svého deníku? Podobné věci můžete očekávat v tom mém.

A úplně nakonec je tento web věnován psaní a v budoucnu zde najdete jak propagační materiály, tak i celé knihy ke stažení. Psaní je mou velkou zálibou, které se věnuji od dvanácti let a od té doby jsem hodně pokročila, jenže v souvislosti s knihami jsem velká perfekcionistka, takže než něco vypustím na veřejnost, musím si tím být 100% jistá. Zatím jsem viděla příležitost k vydání jen u dvou knih, ovšem pořád pracuji na jejich zdokonalení, a protože se mi v Anglii nedaří psát, jde to pomalu.

Jestli se tedy nějaké knihy brzy dočkáte, je ve hvězdách, můžete se ale těšit na originální příběhy ze světa, který se tomu našemu v mnohém podobá, ale také se ve spoustě věcí liší. Nejvíc mě baví psychologie postav a jejich reakce na těžké životní události, z čehož vyplývá, že se u mých knih příliš nezasmějete. Psát humorné příběhy je těžké.

Vidíte to. Chtěla jsem pojmout představení stručně, a jak to dopadlo? A co víc, pořád jsem o sobě neřekla ani zdaleka všechno podstatné. I když možná je to tak dobře. Žádný člověk není tak jednoduchý, aby se jeho popis vměstnal do krátkého medailonu. Celý tento web – to jsem já.

Tak hurá do čtení!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *